Osamocená duše

4. ledna 2008 v 22:48 | Iva |  básničky
Malá opuštěná duše,
která po vyprahlé poušti se toulá,
ta už zapoměla, jak kvetou růže,
té jen samota zbyla pouhá.
Její oči tak krásné,
dotěch už se nikdo nedívá.
A přece jsou tak kerásné,
ale pořád je okrývá.

Přežívá snad už je,
nebo na něco čeká?
Sní svůj krásný sen,
nebo ji nicota pohltila?

Že není cesty zpět,
tak ona to cítí.
Slyší smutný zpěv,
přehlíží bělostní kvítí.

To kvítí které kolem ní roste
a k životu ji povzbuzuje.
Nešlape na ně, jen přehlíží je
prostě nebo překračuje.

Najde to co hledá,
nebo ve svém žalu utrápí se ?
Smutně hlavu zvedá
a všechno zlé přetrpí.

Na novou pout životem
se vydává, vydrží?
Starý prach ze sebe smetává
a slzy zadrží.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Tak jak pak se vám líbí můj blogísek???

Joo je moc pěknej
dobrý, jde to
no nic moc
je to děs

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama